Podcast Akademie věd

O dynamické proměně krajiny v české kotlině, o epidemiích a krizích minulosti či výzvách budoucnosti, ale i o dospívání a školní docházce v Tanzanii nebo o výzkumné práci v uranových dolech na Příbramsku hovoří v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.

Jak chránit tmavou noční oblohu a proč je potřebná? Vyšleme do vesmíru českého kosmonauta nebo astronauta a jaký je v těchto názvech vlastně rozdíl? Hrozí, že se dočkáme časů, kdy na nebi uvidíme více umělých družic než hvězd? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Jak se živočichové přizpůsobují změnám klimatu? Zajímavý příklad nabízí příběh hraboše lesního neboli norníka rudého. Jeho strategie pro přežití doby ledové studuje pomocí detailní analýzy DNA Michaela Horníková z Ústavu fyziologie a genetiky živočichů AV ČR v Liběchově. V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah si s ní povídáme také o jejím zapálení pro práci v laboratoři a o jednom netradičním koníčku.

Co přesně se stalo krátce po válce v červnu 1945 v Postoloprtech na Lounsku? Proč a jak tam zemřely stovky sudetských Němců včetně dětí? Jakou roli v našich dějinách hrají převlékači kabátů, dvojití agenti a statečné ženy v odboji? O pohnuté československé historii v podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah mluví Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia a autor knihy Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích.

Jak se nejlépe bránit před bleskem? Co jsou skřítci, elfové a trollové v oblacích a jak se hledají? Proč stále nevíme, jak blesk vzniká? A kam se posunul výzkum bouřky od dob Benjamina Franklina? V podcastu Akademie věd ČR Věda na dosah odpovídá Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.