tranzit.cz

Polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost vyměnila několik ředitelů významných kulturních institucí. O proměně tamní kulturní krajiny jsme mluvili s novinářem a umělcem Igorem Stokfiszewskim. „Ministr kultury používá proti současnému umění brutální jazyk. Umělce označuje jako bolševiky, používá nacistický termín „zvrhlé umění“, a tak dále,” říká Stokfiszewski. Ministr Piotr Gliński také nepohodlným ředitelům neprodlužuje smlouvy a na uvolněná místa dosazuje spřízněné osoby. Dlouhodobě se

Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují. Hraničář i HaDivadlo se nerůstu věnují umělecky a snaží se v souladu s jeho principem i organizovat vlastní práci. V Ústí změnili výstavní tempo a realizují jen dvě dlouhodobé výstavy ročně, na které navazuje interdisciplinární doprovodný program v podobě přednášek, diskusí a dalších akcí. HaDivadlo

Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících? Jak změnit systém vysokých uměleckých škol, aby byly bezpečnější? Proč potřebujeme kritické studentské iniciativy? Čtvrtý díl Rautu se ptá, kdo má moc měnit umělecké školy. Marie Lukáčová, Hana Janečková a Marie Luisa Purkrábková diskutují s moderátory Agátou Hrnčířovou a Maxem Dvořákem.Podcast Raut je

Co si myslí o umění kustodky, šatnář a pokladní? Třetí díl Rautu jsme se vydali natáčet do Galerie hlavního města Prahy, abychom zjistili, jak se v práci a v životě daří těm, kteří denně pečují o návštěvníky a návštěvnice výstav. V kontextu současného umění se téměř nikdy nemluví o množství neviditelné práce, která za těmito projekty stojí. V popředí zájmu jsou vždy umělecká díla. Někdo ale musí výstavy nainstalovat, otevřít a uklidit. Kdo jsou essential workers kulturních institucí? Co si myslí o

Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus. Jejich vznik však iniciují výtvarníci, například Bára Bažantová, hostka druhého dílu podcastu o současném umění Raut. Bára žije v Brně, kde studuje Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Ateliéru environmentu. Její projekty se často týkají tématu veřejného prostoru, do kterých zapojuje nejrůznější komunity. Její Hladová zeď v roce 2019 spočívala v umístění kola štěstí

První díl Rautu mapuje současné tendence utváření uměleckých kolektivů a sebeorganizace uměleckých profesionálů v podpůrných organizacích a návaznost na svazovou činnost umělců za normalizace. Max Dvořák a Agáta Hrnčířová si jako hosty pozvali umělce Pavla Karouse, zástupce kolektivu BCAA system Noemi Purkrábkovou a Jiřího Sirůčka a členy APART Collective Emu Hesterovou, Denise Kozerawského a Petera Sita.Podcast je součástí projektu tranzit.cz Centrum a periferie: Kulturní pouště ve východní Evropě,