x

75% of people globally want unbiased news (Pew Research) but are concerned they're not getting that.

Get balanced coverage with Symby. See how stories are covered across diverse outlets and spot when one side covers a story the other skips.

PODCAST

2050

Fakta o klimatu

Váš průvodce klimatickou transformací. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Podcast 2050 (https://2050podcast.cz/) má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Poslechněte si další epizody, krátké komentáře k aktuálnímu dění a nesestříhané rozhovory s našimi hosty na našem bonusovém kanálu

science natural sciences

All Episodes

32:25

41: Radim Tolasz: Jak vznikají zprávy IPCC

2050 ·

2023/04/12

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední. IPCC funguje v rámci Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva

cs

39:56

40: Petr Daniš: Klima je příležitost

2050 ·

2023/03/24

Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili. Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále

cs

46:12

39: Vodík v souvislostech

2050 ·

2023/02/17

Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice. Už dnes ovšem celosvětově spotřebováváme za rok tolik energie z vodíku, kolik jí spotřebuje USA ze zemního plynu za půl

cs

36:05

38: CCS – budeme zachytávat CO2 přímo z komínů?

2050 ·

2023/02/01

Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizodě. Aktuálně provozované CCS projekty jsou schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun CO2 ročně. Scénáře

cs

32:04

37: Jak cirkulární ekonomika pomůže dekarbonizovat...

2050 ·

2023/01/18

V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou

cs

47:26

36: Cement a ocel: Hlubší vhled do dekarbonizace a...

2050 ·

2023/01/04

Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa

cs

24:11

35: Transformace průmyslu. Proč ji potřebujeme řešit?

2050 ·

2022/12/14

Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Touto epizodou

cs

41:50

34: Julian Popov: O klimatické neutralitě EU a jak ji...

2050 ·

2022/11/30

Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony? V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším hostem rozebíráme historický kontext a příklady podobných technologicko-společenských změn, jež se v Evropě

cs

31:21

33: Je ESG cesta k udržitelným firmám? Rozhovor s...

2050 ·

2022/11/16

Za zkratkou ESG se skrývá systém hodnocení firem a jejich činnosti z různých hledisek, který zahrnuje mimo jiné i změnu klimatu: Jak se firma dokáže vypořádat s dopady této změny? A jak k této změně naopak svým působením přispívá? Když se investor rozhoduje, do jakého byznysu vloží své peníze, obvykle si dělá podrobný průzkum toho, jak si která firma vede a jakým rizikům bude pravděpodobně v budoucnu čelit. Stále větší prostor je přitom v poslední době věnován také tzv. nefinančním kritériím, a

cs

52:57

32: David Moran: Nahlédnutí do života klimatického...

2050 ·

2022/10/26

Zkušený britský vyjednavač nás v tomto rozhovoru s Ondrášem Přibylou nechává nahlédnout do zákulisí klimatických jednání i diplomacie samotné. To nejdůležitější na jeho práci je prý umět naslouchat. Musí pochopit postoje jednotlivých stran a umět si představit kroky, na kterých by se tyto strany mohly dohodnout. Ve své roli Regionálního ambasadora na COP26 pro Evropu, Střední Asii, Turecko a Írán měl David jedinečnou příležitost setkat se s mnoha lidmi, názory i konflikty v oblasti změn klimatu. V

cs

31:50

31: Diplomaté, do Egypta! COP 27 je za dveřmi.

2050 ·

2022/10/26

Největší klimatická konference roku se koná už začátkem listopadu. Co od ní můžeme čekat, o tom s námi diskutují Kateřina Kolouchová a Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu. Letošní COP má přezdívku „implementační“. Očekává se od něj totiž, že pomůže převést již existující dohody z papíru do reality. To bude ovšem záležet především na tom, jak se zachovají státníci a diplomaté poté, co se ze summitu vrátí do svých zemí. S Ondrášem Přibylou rozebíráme také širší kontext letošních klimatických jednání a

cs

3:05

Trailer: Na co se u nás můžete těšit na podzim a v zimě?

2050 ·

2022/09/21

Zdravíme vás po letních prázdninách. Chtěli bychom vám představit, na co se od nás můžete během následující podcastové sezóny těšit. Hlavními tématy letošního podzimu budou mezinárodní klimatické konference, energetická krize nebo dekarbonizace těžkého průmyslu. Tedy aktuální otázky spojené s klimatickou změnou, jako vždy do hloubky a v souvislostech. Rádi bychom se také začali více věnovat budoucnosti mobility. V tomto dokumentu se dočtete, jakou máme o této podcastové sérii představu. Momentálně

cs

27:44

30: Vlny veder – jak vznikají a jejich souvislost s...

2050 ·

2022/08/03

Červenec 2022 byl v Evropě charakteristický extrémními vlnami veder. S Ondrášem Přibylou vysvětlujeme, jak vlny veder vznikají, jaké měly v poslední době projevy a proč jsou kvůli změnám klimatu dnes čím dál častější a intenzivnější. Dotýkáme se také otázky adaptace naší krajiny a měst na stále teplejší počasí, které nás v následujících desetiletích čeká a rozhodně se mu nevyhneme. Vlnu veder se dají definovat třemi způsoby. Buď jako překročení určité teplotní hranice – například tropický den

cs

31:35

29: Kolik stojí povodně a kolik sucho? Klima a...

2050 ·

2022/07/20

Podle Jana Matouška, ředitele České asociace pojišťoven, je změna klimatu jedním ze dvou hlavních témat, která pojišťovny v současnosti řeší. S rostoucí průměrnou roční teplotou totiž přibývá i extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder, sucho, intenzivní srážky apod., a škody, které tyto extrémy způsobí, pak do velké míry hradí právě pojišťovny. Je pro ně tedy velice důležité se na častější výskyt těchto jevů a jejich větší intenzitu dobře připravit. S ohledem na své závazky kompenzovat

cs

30:46

28: Třinecké železárny – Jak dekarbonizovat výrobu oceli

2050 ·

2022/07/05

Při běžné výrobě jedné tuny oceli vzniknou dvě tuny CO2. Přes vysokou emisní náročnost je však ocel materiálem, bez kterého se neobejdeme a který potřebujeme i pro samotnou dekarbonizaci (například větrná elektrárna obsahuje desítky tun ocelových součástí). Navštívili jsme proto jeden z největších hutních podniků v Česku, abychom se o výrobě oceli dozvěděli více a zjistili, zda a jak se dá ocel do budoucna vyrábět bez emisí. V přepočtu na osobu je v množství zpracované oceli Česká republika

cs

50:47

27: Rethink Architecture – Jak vypadá udržitelné...

2050 ·

2022/06/21

Co kdyby naše budovy byly jako lego? Až poslouží svému účelu, zase bychom je rozebrali a jednotlivé části použili znovu. A jaké by to bylo, kdybychom si před moderní kancelářskou budovou postavenou ze dřeva mohli třeba natrhat rybíz? Kateřina Eklová a Karolína Barič pomáhají šířit povědomí o tom, jak vypadá udržitelná architektura a co konkrétně dělat, pokud chceme udržitelně stavět. Projekt Rethink Architecture mimo své vzdělávací aktivity vytváří i tzv. databázi udržitelných budov. Tedy banku

cs

23:26

26: Kam plynou peníze z emisních povolenek a co je to...

2050 ·

2022/06/02

Evropský systém pro obchodování s emisemi neznamená jen rostoucí náklady pro ty, kdo emise vypouštějí, ale také výnosy, které se vracejí zpět do státního rozpočtu. Odtud bere stát prostředky například na dotace spojené se zateplením vaší nemovitosti nebo pořízením nového kotle. Hosté Tomáš Jungwirth a Jan Svoboda v rozhovoru mimo jiné přibližují koncept tzv. klimatické dividendy – způsobu, jak domácnostem kompenzovat zvýšené náklady spojené se zelenou transformací nebo třeba jen přispět na dražší

cs

26:44

25: Jak se Indie vyrovnává se změnou klimatu?...

2050 ·

2022/05/18

Indie dnes není energeticky soběstačná země a změna klimatu jí přinese další výzvy v podobě zaplavení velkých měst, vln veder či delších období sucha. Přesto se však stát, kde žije šestina veškeré světové populace, zavázal do roku 2030 pokrýt 50 % své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a už teď je zde v provozu největší solární park na světě. Podle hosta této epizody, indického velvyslance v ČR Hemanta Kotalwara, není změna klimatu v Indii tématem, které by společnost vnímala kontroverzně

cs

47:29

24: Může být móda udržitelná? A jak přispívá módní...

2050 ·

2022/04/27

Až 73 % veškerého vyrobeného oblečení končí na skládkách. Cesta jednoho bavlněného trička do našich šatníků je dlážděna tunami emisí, mnoha litry vody a hromadou chemie, a právě proto bude muset módní průmysl v následujících dekádách projít velkou transformací. Protože výroba i spotřeba oblečení bude narůstat spolu se světovou populací, je nutné, aby módní průmysl aktivně hledal cesty, jak vyrábět a prodávat oblečení, které bude možné využívat opakovaně. Změna klimatu bude mít ostatně velký dopad

cs

29:38

23: Nefunkční elektrárny, nedostatek potravin nebo...

2050 ·

2022/04/13

Dobrou zprávou je, že například mnoho firem už dnes nehledí jen na peníze a hodně přemýšlí o tom, jaké riziko klimatická změna představuje pro jejich byznys. Stále více můžeme ve světě pozorovat obrat v přístupu k tomuto riziku a snahu o jeho minimalizaci, přestože to může krátkodobě znamenat i ekonomické ztráty. Z dlouhodobého hlediska je však toto úsilí důležité nejen environmentálně, ale vyplatí se i finančně. Ve druhé části Šesté hodnotící zprávy mezinárodního panelu IPCC uvádějí autoři

cs

107 results

Similar Podcasts

Classic Radio Science Fiction

solgoodmedia.com

Mission to Mars

Inception Point Ai

The 365 Days of Astronomy

365DaysOfAstronomy.org

Creek Devil

william Jevning

UFO Chronicles Podcast

Nik Hunter